Ádrkros 2018

Vloni jsme s Bárou opět slíbili Petemu v Ádru, že se mu postaráme o registraci jeho závodu Ádrkros, což je – a teď cituji ze stránek Ádrkrosu: „Největší sportovní bitva na běžeckém krosovém poli mezi horolezci a civilisty.”

Tentokrát už jsme v tom nebyli sami a pomohli nám Julča Košťálková a Jana a Martin Pinkasovi, kteří měli také ambice si závod zaběhnout. A podobnými ambicemi jsem trpěl i já, takže rázem HK Choceň měl na startu 4 členy a kdoví, jestli to nebyl nejpočetněji zastoupený horolezecký oddíl.

Páteční příprava registrace proběhla v penzionu Karabina a tentokrát proběhla výrazně rychleji, ač bylo potřeba připravit čísla, čipy a ostatní nutné věci pro rekordních online přihlášených 287 závodníků. V minulosti jsme připravovali věci na registraci jen já a Bára, takže další 3 páry rukou celou záležitost výrazně urychlily. Tentokrát už bylo krátce po 22:00 vše hotovo, což bylo velmi příjemné.

Sobotní den začal přesunem do prostoru startu a cíle závodu a přípravou místa pro registraci, která krátce poté byla zahájena.  Bylo nutné odbavit přes 500 závodníků, kteří dorazili navzdory nepříjemnému dešti. Jelikož se závodníci začali přihlašovat tak hodinu před koncem registrace, bylo to opět dost hektické a náročné. Moc rád opět děkuji Julče, Janče a Martinovi za pomoc. Nápor závodníků při registraci zvládli na jedničku s hvězdičkou a celá registrace tak proběhla bez jediné chybičky. Pak už jsme se šli převléknout do běžeckého, zahřát svaly a hurá na start, který byl tradičně ve 12:00.

Continue reading „Ádrkros 2018“

Bratři Stráníkovi

Martin a Štěpán Stráníkovi jsou letitými členy našeho horolezeckého oddílu. Již řadu let se pravidelně umisťují na předních příčkách v lezení na obtížnost i boulderingu. Mimo to se věnují především boulderingu na skalách, kde patří díky svým výkonům mezi (nejen) českou špičku.

V sobotu 27. 10. 2018 se konala kvalifikace a v neděli 28. 10. 2018 poslední závod v lezení na obtížnost Českého poháru v tomto roce. Martin skončil na krásném třetím místě a tím v celkovém pořadí ČESKÉHO POHÁRU v lezení na obtížnost obsadil místo první. Velice mu gratulujeme, držíme palce i v následující sezóně a doufáme, že by se mohl prosadit i na olympiádu v roce 2020 v japonském Tokiu.

Požádali jsme oba kluky, aby nám k letošní sezoně napsali pár slov. Zde si je můžete přečíst:

Martin

Letošní sezóna je dlouhá a ještě neskončila (v prosinci MČR v boulderingu). Jako každý rok jsem se snažil najít balanc mezi lezením ve skalách, tréninkem a závody, tento rok bylo překližky možná trochu více než jiné roky.  Začnu tím příjemnějším, na skalách se mi letos povedlo přelézt dvě 8C Der tanzd mit dem fels ve švýcarském Chironicu a Tekuté Štěstí v Moravském krasu, k tomu byla halda boulderů od 8A do 8B+ (viz deník na lezci, 8a.nu).  Na závodech se mi letos nejvíce dařilo v Moskvě, kde jsem na Světovém poháru v boulderingu obsadil 12. místo a na MS v Innsbrucku – 29. místo. K tomu několik prvních míst na české scéně. Více na blogu – martinstranik.blogspot.com, instagramu a youtube.

Štěpán

Letos se mi podařilo opět nominovat do reprezentačního družstva, které čítá 5 mužů. Na prvních dvou závodech ČP v boulderingu jsem byl dvakrát třetí. Na světových pohárech jsem byl v Meiringenu a v Moskvě, kde se mi příliš nedařilo. Na začátku června jsem letěl s bráchou na SP do Vailu, kde jsem obsadil 69. příčku. Koncem prázdnin byl SP v Mnichově, kde jsem skončil 95. a na MS v Innsbruku jsem byl lehce za polovinou startovního pole, byl to můj nepodařenější výkon na mezinárodní scéně. V Teplicích nad Metují jsem obsadil 3. místo a ve Slaném 6. místo. Ještě nám zbývá MČR v boulderingu v prosinci.

Závody ČHS – ČP a FČP mládeže v lezení na obtížnost

V sobotu 13. 10. 2018 přijela špička lezecké mládeže (50 závodníků) do Chocně, aby se utkala o stupně vítězů v Českém poháru mládeže ve sportovním lezení na obtížnost. Zároveň došlo k započítání posledních bodů v kategorii „B“ tohoto seriálu závodů a konečnému vyhlášení. Zatím ale nepředbíhejme.

Choceňští lezci zachovali tradici a ke stavění cest přizvali Štěpána Stráníka s Martinem Stráníkem, kterým i letos pomáhal Roman Kučera, jako certifikovaný stavěč. Co jsem ze svého postu rozhodčí slyšela, tak se cesty moc líbily a mnozí lezci si je zkoušeli znovu po ukončení závodu. Kvalifikace obsahovala dvě cesty a díky skvělé organizaci měli všichni lezci kolem 12:30 odlezeno. Dívky TOPovaly celkem 10x, chlapci byli úspěšnější a TOPovali 13x.

Choceň  Choceň Choceň Choceň Choceň

V 14:30 došlo k uzavření izolace a finále mohlo začít. V kategorii Dívky B na 3. místě Širůčková Tereza (HUDY Stěna Brno; Nadzemí), na 2. místě Smetanová Michaela (HUDY Stěna Brno; Nadzemí) a na 1. místě Jarošová Markéta (TJ Baník Karviná, Saltic, Singing Rock). V kategorii Dívky A se na 3. místě umístila Kaletová Tereza (Tendon blok Ostrava), 2. místo obsadila Tužová Natálie (HO komorní výtah Liberec, Rafiki) a 1. místo si vylezla Novotná Eliška (HO Komorní výtah Liberec). V kategorii Dívky J 3. místo získala Slezáková Lenka (Vertikon Zlín, Ocún), 2. místo obsadila Ondřejová Jana (Rocky Monkeys, Sokol Brno 1) a první místo s přehledem obsadila Večeřová Sabina (Hudy stěna Brno, Move Holds).

Choceň Choceň  Choceň Choceň

Za Chlapce B jako první vystoupil na bednu na 3. místě Doleček Lukáš (HK Lanškroun z.s.). 2. místo obsadil Vopat Jan (Ocún, VP climbing servis) a 1. místo Slezák Ondřej (HK Rožnov pod Radhoštěm, Vertikon Zlín). V kategorii Chlapci A obsadil 3. místo Potůček Štěpán (Vertikon Zlín), 2. místo Musil Albert (LezeTop Písek, Saltic) a 1. místo obsadil Potůček Šimon (Vertikon Zlín). V kategorii Chlapci J na 3. místě Jindra Filip (BigWall Praha). Z 2. místa se radoval Hašek Ondřej (HO Komorní výtah) a 1. místo vyhrál Lukášek Tomáš (HO Komorní výtah, Directalpine ).

Choceň Choceň ChoceňChoceň Choceň

V celkovém hodnocení ČP mládeže ve sportovním lezení pro rok 2018 v kategorii dívky „B“ se na 3. místě umístila Králíková Nikola (Vertikon Zlín), 2. místo obsadila Smetanová Michaela (Hudy stěna Brno, Nadzemí) a 1. místo s náskokem 9 bodů vyhrála letos Janošová Markéta (TJ Baník Karviná, Saltic, Singing Rock). V kategorii chlapci „B“ se na 3. místě umístil Vopat Jan (Ocún, VP climbing servis), 2. místo obsadil Slezák Ondřej (Vertikon Zlín, HK Rožnov pod Radhoštěm) a bednu nejvyšší si zasloužil Jeliga Marek (Horoguru, BigWall, CT).

Všem závodníkům ještě jednou gratulujeme a těším se zase za rok na viděnou!

Nakonec bychom chtěli poděkovat sponzorům (ČHS, THEREX Climbing Holds, Shybuj.cz, Makak, RC Outdoor, Triop, Tilak, Warmpeace, Tendon, Elbas …), všem organizátorům, kteří se podíleli na hladkém průběhu závodu či na čištění chytů a stavění cest, a divákům, kteří přišli podpořit zajímavou sportovní událost v Chocni.

Meteora 2018

Několik členů našeho domáckého oddílu se před pár dny šťastně navrátilo domů z prosluněné Meteory. Návrat nebyl vůbec jednoduchý. Nikomu se nechtělo zpět do reality po tak krásné, dlouhé dovolené. Jako by to tušili i hraniční celníci a chtěli nám náš výlet prodloužit, zadrželi autobus na několik hodin na hranicích. Jistě to mysleli dobře – naneštěstí se jim jejich plán příliš nepovedl…

Naše putování započalo v pátek 14.9. odpoledne kdy jsme se skoro všichni sešli u choceňského kina a vyrazili směr Brno a Bratislava kde jsme nabrali ještě poslední účastníky našeho zájezdu.

První zastávka byla v Makedonii, kde jsme strávili jednu noc v hotelu u ohromného jezera, kterému se přezdívá Makedonské moře (Ohridské jezero). V jezeře jsme si zaplavali a po veliké večeři ulehli na dlouhou dobu naposledy do postelí. Ráno nás z vyhřátých lůžek vytáhl budík, především však sluníčko a touha být už na turistické procházce. Po snídani, kde se všichni najedli do sytosti (tak že se sotva dovalilli do autobusu), naše putování pokračovalo do pohoří Baba a vrcholu s názvem Pelister (2601 m.n.m.), jenž jsme zdárně zdolali a po návratu k autobusu jsme vyčerpaní padli do sedaček. Cesta z hor do kempu Vrachos v Kastraki trvala už jen pár hodin. 

Do kempu jsme dorazili už po tmě a začali v tichosti (s pivem a kořalkou) stavět stany (samozřejmě za neustálého napomínání místní SECURITY služby). Ráno při probuzení nás ze stanu vytáhlo teplo a sluníčko, ale hlavně touha rozhlédnout se po okolí a sedět co nejdříve po lezení u Kristýny.

V Řecku jsme strávili 10 lezeckých dní v impozantní Meteoře. Zdolali jsme mnohé se zdejších slepencových věží, zavítali jsme do vyhlášených skalních klášterů, ochutnali místní jídlo i pití. Navštívili jsme proslulý Acherón nebo město Soluň, známe například Konstantinem a Metodějem.      Po náročném lezení jsem si nakonec dopřáli i odpočinek a přemístili se z kempu v Meteoře na pobřeží. Smůla byla, že se společně s naším přesunem i ochladilo, takže jsme na místo plavek a slunečních brýlí vytasili péřovky a čepice. Ale nakonec se i počasí umoudřilo a vykukující slunce nám umožnilo si zaplavat v ještě stále teplém moři.

Při našem přesunu se skupina 6ti odvážlivců odpojila a rozhodla se zdolat bájný vrchol, na kterém dle pověstí sídlí řečtí bohové – Olymp (2918 m.n.m.). Což se jim nakonec nepodařilo a z důvodu nepřízně počasí skončili na vrcholu Skala (2866 m.n.m.) Na druhý den je všechny promrzlé a unavené vyzvedl autobus na parkovišti a dovezl za zbytkem skupiny k moři a zasloužilému oddechu.

Po třech dnech odpočinku jsme byli nuceni znovu zabalit naše stany, přemístit svá těla zpět do autobusu a vyrazit směr Choceň.

Díky celní policii se naše cesta značně protáhla. Bylo tedy třeba povolat dalšího řidiče autobusu, který měl podle původního plánu naši posádku obohatit až v Břeclavi, aby za námi vlakem přijel o pár kilometrů dále – do maďarské Budapešti. Čekání na řidiče jsme využili pro procházku po městských památkách a restauracích. Několik z nás ochutnalo vyhlášený maďarský guláš a zbylý čas v autobuse pak využili pro poobědní siestu.

V neděli jsem se po více jak 16ti denním výletu vrátili zpět do Chocně, do chladného podzimu a do reality.

Věříme, že všichni co se tohoto našeho putování zúčastnili si přišli na své, a že si ho užili jak jen to bylo možné.

 

Tereza, Lukáš