Ádr 2018

Tak jako každým rokem , tak i letos se konala od neděle 3.6. do neděle 10.6. týdenní lezecká akce na chalupě ČD v Adršpachu. 

Počasí přálo tak napůl, zpočátku akce pršelo a lézt se nedalo, nicméně od středy již bylo pěkně a to až do soboty. Lezení  zahájila hned ve středu převážně dívčí skupina. Společně všichni mocně zalezli na kopci-Křížáku. Třešničkou na dortu toho dne byl přeskok z Křížové jehly na Pevnost, za což se úspěšným skokanům dostalo patřičného uznání. Navečer přijeli také další členové oddílu.

Ve čtvrtek  za jasné oblohy už větší skupinka lezců šla zdolávat věže přímo do skalního města a menší skupinka zdolávala věže na kopci. Večer se  hodnotily šrámy utržené při lezení. Myslím, že vyhrála Blanička se slušně odřenými zády, které získala na Milencích. Večer dorazily další posily lezců.

Páteční lezení bylo opět ve znamení sluníčka a krásných cest opět ve Městě a také na kopci. Totéž se dá říci o sobotě, přestože předpověď počasí nebyla nejpříznivější. Naštěstí bouřky, které chodily okolo, nedorazily až do Ádru.

 

Neděle už byla ve znamení loučení a balení.

Velký dík patří Jirkovi Homolkovi za organizaci akce.  No a myslím, že se těšíme na příští rok, že se zase sejdeme na stejném místě a něco pěkného vylezeme. Jen je potřeba sehnat dostatek morálu… nevíte někdo , kde se dá koupit?

Romča

Lezecké soustředění na Rabštejně

25.-27.05. 2018 uspořádal HK Choceň pro členy horolezeckého kroužku víkendové soustředění. Akce se zúčastnilo 21 mladých lezců a na jejich bezpečnost dohlíželo 9 instruktorů. Ubytování a stravování formou polopenze bylo zajištěno na horské chatě Rabštejn na Jesenicku. Hned v její blízkosti se nachází cvičné skály s obtížnostmi pro začátečníky, pokročilejší i zdatné lezce. Zde probíhaly aktivní lezecké aktivity a činnosti.
Jedním z cílů celého soustředění bylo prověřit, zda vše, co se dosud děti naučily na horolezecké stěně, jsou schopny uplatnit také na skalách, tj. bezpečnost, jistící technika, lezecké dovednosti, ale také schopnost překonávat překážky, nezdar, strach z výšky aj. Druhým cílem bylo zlepšení a upevnění vzájemných vztahů a komunikace mezi účastníky navzájem, a tím budování jejich schopnosti spolupráce ve skupině, dovedností přizpůsobit se skupině a podřídit své zájmy ostatním. 
Do denního programu byly zařazeny také sportovní činnosti, soutěže, hry v přírodě, táborový oheň aj.
Všichni dospělí se od počátku snažili, aby akce proběhla úspěšně. To se podařilo i díky tomu, že děti, se chovaly naprosto vzorně, bezproblémově a velmi ochotně se zapojovaly do všech činností a aktivit.
Víkendový pobyt pro mladé horolezce se vydařil a věříme, že děti byly po všech stránkách spokojené.

Tato akce se podařila zabezpečit také díky finanční podpoře ČHS, který práci s mládeží velmi podporuje, vysokomýtskému Domu dětí a mládeže Mikádo, který činnost tohoto kroužku zaštiťuje a sponzorské podpoře Choceňské mlékárny. Velký dík patří také firmě Iveco, která nám pomohla zabezpečit dopravu. Za tuto podporu všem moc děkujeme.

HK Choceň

Adršpach

Od našeho druhého zpravodaje

Jedeme do Ádru. Juchú! Jedno z nejkrásnějších míst na světě.

Vyjíždíme brzy, abychom předběhli davy turistů. Většina výletů s mou účastí do Adršpachu končí na Křižáku, a tak mě překvapuje, že jdeme do skalního města. Takže batohy a hlavně piknikový košíček, kterého se ujímá Radim, a hurá na to.

Rozlézáme se na Včelím rojení. A když nás najde Hanka a Rado, tak Rado dává prvovýstup komínem. Jistíme se z lana obvázaného za vrchol skály, kterému odsedkami a naši váhou pomáháme zůstat tam, kde má být. Kluci jsou džentlmeni, tak nás nechávají pěkně slanit a sami se spouští dolů každý na jednom konci lana (a skály). Zbytek dne (a pak i večera) diskutujeme o tom, kde sehnat slaňák a jak se bude věž a cesta jmenovat. Spáru na Tři sestry dotahuje po Radimově pokusu Fenďák. S jedním pádem zdoláno! Ale to jen pozoruji z povzdálí. Poslouchám hekání a nadávky, vidím pot a krev. Tak se vyhřívám na sluníčku a nikam se nehrnu. Julinka mi pak vytáhla cestu na Lesáčka pro některé s „mírným“ přehupem mezi skalami, v mé mysli se smrtícím skokem do propasti, nebo s naplácnutím se na protější skálu. Utíkám a v zápalu boje cvakám kruh z vedlejší cesty, od kterého se nechám spustit. Radim si potom vyhlédl výlez na Gondolu, kterou hledáme v lavinových svazích pokrytých borůvčím a křovím, kterým nikdy nikdo, myslím, nešel. Náčelník Radim se na chvíli zastaví, abychom se podívali na „ty dva lůzry“ na Milencích, což pronáší s Blančiným bílým kloboučkem na hlavě a proutěným košíčkem důstojnosti v ruce. Na Gondole (nějak jsme to 

nakonec v tom roští našli) se nikdo nehrne na dvojí saské stavění, a jelikož pan Rusý hodně šetřil (mimo jiné) jištěním, jdeme domů. Z té zimy ve skalách mě úplně přešel nápad jít se vykoupat do jezírka. A když Hanička nabídla, že místo na parkovišti můžeme spát u její maminky, moc jsme neváhali. Chlapi se vydali na pivo a my jsme zakončily nádherný den povídáním nad horským čajem. O noci s Fenďou v manželské posteli psát nebudu. ☺

Ráno osvěženi spánkem a posilněni vánočkou a čajem odcházíme na Zrzka. Hanička nám dává turistický výklad (houby jsme viděli a Krakonoše také). Po lezení ještě polévka, káva, zákusek a potom domů (s prázdným košíčkem důstojnosti).

Nádherný víkend v ráji, ze kterého budu zase rok žít.

Lenka Lesmerises