Orlický Monkey Cup v České Třebové

Dne 8. 6. 2019 proběhlo 3. kolo seriálu závodů Monkey Cup v České Třebové. Muselo se vstávat brzo, protože vlak odjížděl už v 7:32. Po úspěšném nastoupení do vlaku nás čekala cesta vlakem, kde nebyla Wi-Fi. Poté jsme dorazili na místo a zde nastal problém, protože nikdo s jistotou nemohl říct, kde to přesně je. Naštěstí má většina lidí v mobilu zabudovanou GPS, takže jsme podle GPS dorazili na místo. Zde nastal další problém, protože jsme nevěděli, kudy vstoupit do areálu. Po deseti minutách kroužení kolem se nám naštěstí podařilo najít vchod, takže jsme nemuseli přelézat plot, což byl jeden z nápadů, kdybychom vchod nenalezli. Při registraci jsme dostali jablko a odznáček (který jsem naštěstí nerozsedl). Už od rána byla zima, takže se slabou mikinou se mi to nelíbilo a doufal jsem, že co nejdříve se začne závodit. Čekaly nás dva bouldry, dvě cesty na obtížnost a jedna rychlost. Kategorie U13 šla první na bouldry, které byly uvnitř, takže jsem naštěstí neumrzl. Nemohu s přesností odhadnout, co se dělo venku. Když jsme opustili bouldry, už bylo tepleji, takže jsem se rozhodl odložit mikinu, ale vzápětí jsem si ji zase oblékl, protože přišel studený vítr. Poté jsme lezli cestu, které jsem se (neoprávněně) bál. Podařilo se mi tedy trochu vyrovnat debakl z bouldrů. Když jsem se rozhodl se najíst, byla už 1 hodina odpoledne (opět jsem zásoboval celý oddíl) a mohl jsem si dovolit i sušenku, která obsahovala cukr. Následovala rychlost a pak poslední cesta. Když jsem dolezl, šel jsem se podívat na bouldr. Asi po 20 minutách jsem se dozvěděl, že budu lézt superfinále o 3. místo. Tato událost mě rozhodila, protože jsem si myslel, že už nic lézt nebudu. Musel jsem si opět navléci sedák a lezečky, což prodloužilo závod o další půlhodinu. Superfinále jsem úspěšně vyhrál, takže nás čekalo vyhlášení výsledků. Bylo už 5 hodin, takže vlak ve čtvrt na 6 bychom vážně nestihli. Po vyhlášení výsledků jsme museli řešit problém, jak se dostat domů. Naštěstí se našli dobří lidé v podobě Davidovy mamky a Honzových rodičů, kteří byli tak laskaví, že nás zavezli do Chocně. Zde nastal už poslední problém dnešního dne, a to zavolat mamce, aby si pro mě přijela do Chocně. Telefon však zvedla moje sestra Tereza, která se mě zeptala, kde jsem. Odvětil jsem, že v Chocni. Následně mi sestra prozradila, že jsem magor, protože jsem měl zavolat dříve. Rozumně jsem protiargumentoval tím, že mobil byl na dně batohu v kufru. Poté jsem se dozvěděl, že moje sestra na mě nemá nervy. Po cca 20 minutách, kdy jsem hledal free Wi-Fi, si pro mě přijela moje druhá sestra. Konečně jsem se dostal domů.

Čenda

Na to, jak naši závodníci dopadli, se můžete podívat zde.

CHOLL – ohlédnutí za 3. ročníkem

Dne 11.6.2019 proběhlo v Baru 22 zakončení 3. ročníku Chollu. Letos obsahoval čtyři kola, přičemž každé kolo mělo 6-7 cest, které byly stavěny a laděny místními stavěči. Cesty to byly pěkné a je dobré, že nám dorůstá několik dalších stavěčů, kteří získávají zkušenosti a cit pro tuto občas nevděčnou funkci, neboť po otevření nového kola stavěči většinou musí poslouchat nářky lezců, cože to je zase čuňárnu, že to nejde přelízt a kdože tuhle vopičárnu stavěl… a přitom se dotyčný stavěč tak snažil, aby se jeho cesta líbila všem. Ach jo.
No a nářky trvají pár dnů, než lezoucí borci potrénují a získají patřičný grif a trochu síly navíc.  No a to je právě to, co je na Chollu super. Nemusí se hoblovat celoročně několik cest pořád dokola a díky obnovování cest se získává další síla a zkušenosti, což se hodí na skalách a určitě našim mlaďákům i na závodech.
Takže organizátorům a stavěčům patří velký a obrovský dík. Nemnoha borcům, kteří se umístili na bedně, patří gratulace a potlesk. A všem ostatním, kteří se zúčastnili všech kol, patří uznání a pochvala, jak se s nástrahami 3. ročníku Chollu porvali.
Mějte hezké léto a ať Vám síla a zkušenosti získané v Chollu pomůžou dostat se na vysněné skalky, skály, kopce a poctivé topy až k řetězům někde nahoře.

Ahoj všem. Romča Romíček.

Český pohár Svitavy

Náš úspěch započal už na choceňském nádraží, kde jsme se všechny sešly včas, a to Zuzka, Domča a já, Žofka. Nastoupily jsme do správného vlaku a vystoupily na správném místě. Nyní začalo pravé dobrodružství – najít stěnu. Řídily jsme se podle lidí s velkým batohem a doufaly, že nás neobviní ze stalkingu. Čím blíže stěně jsme byly, tím se četnost batohů zvyšovala. V hale jsme se zaregistrovaly a šly se rozcvičit. Teplota stoupala, a tudíž jsme mohly obdivovat krásy pánských… lezeček… Hromadně jsme se pak shodly, že lezci jsou fakt dobře namakaný. S výsledky kvalifikace jsme byly všechny spokojené. I finále se docela vydařilo, až na finálovku béčkové kategorie, kde došlo ke shodnosti výsledků.

Zuzana Morávková 9. místo (kategorie J)

Dominika Serbáková 16. místo (kategorie B)

Žofie Košťálková 8. místo (kategorie B)

Žofka

Chozbiš 2019

V sobotu 25. 5. proběhl již 14. ročník tradičního MTB závodu Chozbiš. Po tříleté odmlce jsme se sešli na startovní pásce na trojhránku za Chocní. Počasí se naštěstí umoudřílo, ale trať byla místy mokrá až blátivá, takže nějaké to tlačení kola bylo nevyhnutelné. Všech více než třicet závodníků svoje trasy obstojně zvládlo bez trvalých následků a relativně ošklivých pádů. Mohli jsme se tak sejít v loděnici a úspěšně zakončit tento letošní závod. Děkujeme všem zúčastněným a organizátorům a těšíme se na příští ročník!

Agent 007 v akci.
Continue reading „Chozbiš 2019“