Lezecké soustředění na Rabštejně

25.-27.05. 2018 uspořádal HK Choceň pro členy horolezeckého kroužku víkendové soustředění. Akce se zúčastnilo 21 mladých lezců a na jejich bezpečnost dohlíželo 9 instruktorů. Ubytování a stravování formou polopenze bylo zajištěno na horské chatě Rabštejn na Jesenicku. Hned v její blízkosti se nachází cvičné skály s obtížnostmi pro začátečníky, pokročilejší i zdatné lezce. Zde probíhaly aktivní lezecké aktivity a činnosti.
Jedním z cílů celého soustředění bylo prověřit, zda vše, co se dosud děti naučily na horolezecké stěně, jsou schopny uplatnit také na skalách, tj. bezpečnost, jistící technika, lezecké dovednosti, ale také schopnost překonávat překážky, nezdar, strach z výšky aj. Druhým cílem bylo zlepšení a upevnění vzájemných vztahů a komunikace mezi účastníky navzájem, a tím budování jejich schopnosti spolupráce ve skupině, dovedností přizpůsobit se skupině a podřídit své zájmy ostatním. 
Do denního programu byly zařazeny také sportovní činnosti, soutěže, hry v přírodě, táborový oheň aj.
Všichni dospělí se od počátku snažili, aby akce proběhla úspěšně. To se podařilo i díky tomu, že děti, se chovaly naprosto vzorně, bezproblémově a velmi ochotně se zapojovaly do všech činností a aktivit.
Víkendový pobyt pro mladé horolezce se vydařil a věříme, že děti byly po všech stránkách spokojené.

Tato akce se podařila zabezpečit také díky finanční podpoře ČHS, který práci s mládeží velmi podporuje, vysokomýtskému Domu dětí a mládeže Mikádo, který činnost tohoto kroužku zaštiťuje a sponzorské podpoře Choceňské mlékárny. Velký dík patří také firmě Iveco, která nám pomohla zabezpečit dopravu. Za tuto podporu všem moc děkujeme.

HK Choceň

Adršpach

Od našeho druhého zpravodaje

Jedeme do Ádru. Juchú! Jedno z nejkrásnějších míst na světě.

Vyjíždíme brzy, abychom předběhli davy turistů. Většina výletů s mou účastí do Adršpachu končí na Křižáku, a tak mě překvapuje, že jdeme do skalního města. Takže batohy a hlavně piknikový košíček, kterého se ujímá Radim, a hurá na to.

Rozlézáme se na Včelím rojení. A když nás najde Hanka a Rado, tak Rado dává prvovýstup komínem. Jistíme se z lana obvázaného za vrchol skály, kterému odsedkami a naši váhou pomáháme zůstat tam, kde má být. Kluci jsou džentlmeni, tak nás nechávají pěkně slanit a sami se spouští dolů každý na jednom konci lana (a skály). Zbytek dne (a pak i večera) diskutujeme o tom, kde sehnat slaňák a jak se bude věž a cesta jmenovat. Spáru na Tři sestry dotahuje po Radimově pokusu Fenďák. S jedním pádem zdoláno! Ale to jen pozoruji z povzdálí. Poslouchám hekání a nadávky, vidím pot a krev. Tak se vyhřívám na sluníčku a nikam se nehrnu. Julinka mi pak vytáhla cestu na Lesáčka pro některé s „mírným“ přehupem mezi skalami, v mé mysli se smrtícím skokem do propasti, nebo s naplácnutím se na protější skálu. Utíkám a v zápalu boje cvakám kruh z vedlejší cesty, od kterého se nechám spustit. Radim si potom vyhlédl výlez na Gondolu, kterou hledáme v lavinových svazích pokrytých borůvčím a křovím, kterým nikdy nikdo, myslím, nešel. Náčelník Radim se na chvíli zastaví, abychom se podívali na „ty dva lůzry“ na Milencích, což pronáší s Blančiným bílým kloboučkem na hlavě a proutěným košíčkem důstojnosti v ruce. Na Gondole (nějak jsme to 

nakonec v tom roští našli) se nikdo nehrne na dvojí saské stavění, a jelikož pan Rusý hodně šetřil (mimo jiné) jištěním, jdeme domů. Z té zimy ve skalách mě úplně přešel nápad jít se vykoupat do jezírka. A když Hanička nabídla, že místo na parkovišti můžeme spát u její maminky, moc jsme neváhali. Chlapi se vydali na pivo a my jsme zakončily nádherný den povídáním nad horským čajem. O noci s Fenďou v manželské posteli psát nebudu. ☺

Ráno osvěženi spánkem a posilněni vánočkou a čajem odcházíme na Zrzka. Hanička nám dává turistický výklad (houby jsme viděli a Krakonoše také). Po lezení ještě polévka, káva, zákusek a potom domů (s prázdným košíčkem důstojnosti).

Nádherný víkend v ráji, ze kterého budu zase rok žít.

Lenka Lesmerises

Adršpach

Od našeho prvního zpravodaje

V prvním májovém víkendu (5.- 6.5. 2018) se naše pískařská sekce vypravila do Ádru. Všichni se po dlouhé zimní přestávce a trénování jen na stěně těšili opět na skály a lezení v přírodě.

V sobotu se lezlo v okolí Milenců a v neděli pak na Ostrově. Všichni tam museli prokázat dostatek specifických dovedností, protože se lezly zejména, ne u všech zcela oblíbené, spáry a komíny. Nelze v tomto případě nezmínit zcela neočekávané Fenďákovy výkony. Objevil v sobě dosud netušený spárařský talent, který všichni, zejména druholezci, ocenili. ☺

Počasí bylo nádherné, slunce a modrá obloha nás provázely po celé dny. Krásné cesty tak ještě vylepšily impozantní scenérie. Prostě skalní romantika. Při podvečerním posezení bylo rozhodně o čem si vyprávět. A také se plánovaly další cesty, které zdoláme a další lezecky zajímavé lokality, které navštívíme.

Julča